Později se kvůli otcově převelení přestěhoval do Bratislavy, poté do Myjavy. Před válkou byl jeho otec se školou, kterou dodělával, poslán na hranice. Poté byl otec přeložen do Frýdku Místku. V Oktávě na gymnáziu v Trenčíně přišli Němci a každého desátého odvezli do vězení. Zažil šikanu německých vojáků, dokonce jeho bratra gestapo sebralo při studiu obchodní akademie. Bratr ve vězení onemocněl spálou, tak se dostal domů. Během 2. světové války se dostal při totálním nasazení do Německa na nucené práce, kde pracoval v textilní výrobě ve Falkensteinu. „Němci se k nám chovali korektně.“ Ke konci války přečkal ve zdraví bombardování Německa a dostal se zpět do Čech. 

Ještě dnes je předsedou Sdružení obětí nacismu, které působí na Chebsku a sdružuje pamětníky – je jeden z posledních členů sdružení – pořádal besedy na školách a dostal řadu vyznamenání a poděkování z oficiálních míst.

Ušel jsem dlouhou cestu, prošel spoustu míst,

život jako kniha, co má popsanej skoro každej list.

Otvírám ji, jsem připraven začít v ní číst,

každá vzpomínka jako slovo na rtech, co chci říct.

…

Koukám do zrcadla jako by tam někdo jinej stál,

už ne ten kluk, teď tam stojí pán.

Nejedna vráska, nejeden šedivej vlas mám,

ale pořád stejnej pohled, kterej dobře znám.

…

Časy se mění, já tu dál stojím sám,

na tom místě, kde jsem se dřív s přáteli smál.

…

A tak stojim na tom místě, vzpomínky zamykám.

Časy se mění, já už nikam nespěchám.

Jsem dospělej člověk, už nejsem malej kluk.

Rány se zahojily, zbyl mi po nich strup.

…

Obyčejnej člověk, co to nemá jednoduchý

Nakaženej režimem, co nás do všeho nutí.

…

Z muže je otec z otce zase děda.

Koloběh je prostej, taky tě to čeká.

Tak nezapomeň, kdo jsi a kdo tě vychoval.

Abys jednoho dne nelitoval.

…

Neustále stárneš, ale nemůžeš to zastavit,

a proto je v první řadě důležitý pochopit.

…

Kdykoliv se uvidíš v odrazu vodní hladiny,

vzpomeneš si na ty nejkrásnější hodiny,

vteřiny a minuty mezitim běží dál,

úsměvy, slzy i to čeho si se bál.

…

Nezapomeň, že to za to stálo,

vzpomeň si na to, co tě u srdce hřálo,

tak málo stačí, aby bylo všechno fajn,

nikdo kolem o tom zatím nemá šajn,

ale brzo to pochopí každej z nás,

ale teprve až příjde ten správnej čas.

…